Historie Klubu
Náš Kynologický klub byl založen v roce 1955.
První členové s německými ovčáky si zařídili cvičiště v Oblasti Dolní Palavy v místech, kde se dnes nachází vodní nádrž Palava. Členská základna na palavském cvičišti byla kolem 50 psovodů. S výstavbou vodní nádrže se nejaktivnější kynologové přestěhovali společně s cvičištěm do „Čertovky“, kde se cvičiště nachází dodnes.
Tomu ale předcházela spousta brigádnických hodin na přestěhování, postavení
klubovny, výcvikových pomůcek a oplocení.
Mezi nejaktivnější kynology patřili Bohumil Kyzlink, Láďa Skoupý, Láďa
Jasný, Ivo Kala a Tonda Bezděk. Vedle každodenního cvičení byly pořádány branné
závody, schůze výboru, přednášky s kynologickou tématikou a pochodová
cvičení do okolí Blanska. Největším úspěchem bylo složení zkoušky ZVV3.
V roce 1975 převzal vedení klubu z rukou Bohumila Kyzlinka Tonda
Bezděk. Nadále se cvičilo a zlepšila se také chovatelská činnost. V té době
se také objevily nové kynologické naděje – Julek Šaur, Karel Švancara,
Zdena Zaoral a Ivo Dobiášek.
Kynologický klub během této doby vystřídal několik organizací pod něž
patřil. Od roku 1975 byl zařazen mezi svazarmovské odbornosti jako ZO
Svazarmu ČKD Blansko.
Z bohaté činnosti klubu zmíníme výborné umisťování členů na branných
závodech, ukázky výcviku pro pionýrské tábory, kde mládežníci mohli shlédnout
takové kousky jako proskok hořícím kruhem, překusování pout nebo zadržení
figuranta jedoucího na kole.
V roce 1980 byl ustaven kynologický kroužek při našem klubu jako
zájmový kroužek ODPM. V rámci propagace byly prováděny ukázky výcviku pro
všechny ZŠ v Blansku, s cílem zaujmout a vychovat novou mladou
pejskařskou generaci a naučit ji všem základům kynologické vědy.
Členská základna ale stagnuje, chybí zájem výcvikářů a figurantů
o výchovu nových členů klubu a svých nástupců. Do roku 1995 se ve
vedení klubu vystřídalo několik předsedů – Ivo Dobiášek, Karel Švancara,
Ivo Kouřil. Někteří členové dali přednost prostředí jiných klubů, jiní
s výcvikem skončili a Ti, kteří vydrželi, pracně sháněli figuranty
i výcvikáře a věděli, že takto klub dál fungovat nemůže….
A tak tento mezičas příchodů a odchodů vyústil ve svolání mimořádné
členské schůze 22.3.1997, která se stala významným mezníkem v činnosti
klubu. Neutěšená situace se začala řešit na popud Hany Huvarové (nyní Součkové)
a dalších mladých členů. Členové klubu se sešli v klubovně a v souladu
se stanovami proběhla nová volba předsedy a členů výboru. Většina starších
psovodů odešla, přesto však nová generace psovodů ocenila spolupráci se starými
mazáky Hankou Dobiáškovou a Jiřím Kotisou, kteří i nadále pomáhali
s výcvikem a finančním hospodařením klubu. Předsedkyní klubu a hlavním
výcvikářem se stává Hana Huvarová, která klub vede doposud. Každodenní výcvik se
znovu rozjíždí, mladý figurant Jirka Boucník připravuje nové mladé psy
v obraně. Řešeny jsou i nezáživné věci nutné pro fungování klubu
– uložení finanncí, IČO, vlastnictví pozemku, nákup nových výcvikových
pomůcek, zabezpečení klubovny před vandaly a další. Tuto fázi své existence klub
překonal a znovu rozvinul svou činnost, aby mohl být prospěšný široké
kynologické veřejnosti. V současné době je výcvik zaměřen zejména na
výchovu a výcvik městských psů u široké veřejnosti, ale klub spolupracuje
i s novým figurantem Petrem Opletalem z Adamova i na výchově nové
sportovní generace, která klub reprezentuje na závodech a soutěžích.